Globální statistika zákazu knih

Nejstarší záznamy o zákazu knih pocházejí z období před naším letopočtem. Od starověkého Říma až po Čínu se pravidelně objevovaly snahy o potlačení konkrétních autorů a jejich děl.

Tento trend však jen tak nezmizel. Dokonce i v moderní době můžeme na celém světě vidět snahy o cenzuru některých knih. V této zprávě se zaměřujeme na ty, které zakazují oficiální řídící orgány – vlády.

Asijské země jsou zodpovědné za téměř 44 % zaznamenaných zákazů knih na celém světě.
Dalších 33 % zákazů se vyskytlo v Evropě.
Severní Amerika představuje 7,41 % všech zákazů knih, zatímco Afrika a Austrálie (s Novým Zélandem) tvoří 6,61 %.
Jen 2,38 % zákazů se vyskytlo v Jižní Americe, zejména v Chile během Pinochetovy éry.

Podle dostupných záznamů je Indie zemí, která odpovídá za většinu zákazů knih ve světě, až 11,11 % ze všech zaznamenaných zákazů.
Čína je zodpovědná za 8,99 % a Singapur představuje 8,47 %.
Irsko se 6,35 % má nejvíce dostupných zaznamenaných zákazů mimo Asii.
Skupinu top 5 zemí uzavírá Austrálie a USA (5,29 %).
Německo, Španělsko, Rusko a Spojené království jsou zbývajícími členy první desítky.

Většina zakázaných knih jsou beletristické díla, mezi nimi romány. Existují také záznamy o zákazu dětských knih, náboženských textů, politických manifestů, některých biografií, poezie, akademických prací a dokonce i komiksů:

42,2 % veřejně dostupných záznamů o zákazech knih jsou případy zákazu románů.
Všeobecná literatura faktu představuje 25,38 % všech celosvětových zákazů, zatímco všeobecná literatura představuje 8,26 %.
Politické knihy (manifesty, brožury) tvoří 7,65 % celosvětových historických zákazů.
Biografie/autobiografie a náboženské knihy tvoří po 4,28 % zákazů.
Učebnice, dokumenty a akademické práce patří mezi nejméně často zakázané kategorie.