Liangé


Responses

V přírodě se dá čekat ledacos. Ale aby v Čechách spadla z nebes velryba? To snad jen v hodně divokém snu. Ještě větší záhadou by bylo, aby z té velryby vylezl člověk. Ale když zjistíte, že »velryba« i »člověk« jsou monstra z vesmíru, už vám to snad ani nepřijde. Nebo ano? Tento příběh má dávnou historii. Začal jsem jej psát v roce 1967 (ano, už je to padesát let!). Tenkrát mi to nešlo, měl jsem právě oplétačky kvůli účasti na »Strahovských událostech« (kdo dneska ví, co to bylo?), psaní mi šlo pomalu a když v srpnu 1968 přijely sovětské tanky, na »Liangé« jsem úplně ztratil chuť. Kvapně jsem to tenkrát uzavřel a začal jsem psát protisovětské »Krešo« (to mi šlo skoro samo). V té době jsem bydlel na kolejích Strahov a své výtvory jsem bezelstně půjčoval každému, kdo projevil zájem. Říká se, chceš-li o něco přijít, půjč to... Ani nevím, kdo z kolegů studentů mi zapomněl »Liangé« vrátit. Kdoví, kde je té »knížečce« formátu rodokapsu konec a kdo ji nakonec vyhodil... Po padesáti letech jsem se zamyslel a přišlo mi, že to tenkrát nebyl tak špatný nápad (něco z toho jsem použil i v románu »Zuznelai«, kde dvouhlavý drak přepravuje zbloudilé školáky v žaludcích). Možná postačí dát tomu jiný průběh (tehdy se část děje odehrávala ve Vietnamu) a zejména zakončení (tenkrát opravdu uspěchané), ale příběh sám měl přece jakýsi náboj... Uvidíme! (pravil slepý hluchému)...